17.6.15

Nehoda není náhoda


Dnes volně navážeme na článek minulý (zde), kde jsme se věnovali tomu, že odpovědí na všechny otázky je poznání Boha a víra v něj. Všechno co děláme, děláme proto, že věříme v příští svět, kde budeme za konání v tomto světě odměněni. Ano, existuje i odměna a trest, které dostaneme i v tomto světě, kde se právě nacházíme. Myslím tím odměnu za činy, které po nás Stvořitel chce a naopak trápení, bolesti a problémy, které jsou trestem za hříchy. Ale tresty přijdou jen proto, aby se člověk naučil poznat, jestli je jeho cesta správná nebo ne. Smyslem každého trestu a trápení je jen to, že nahoře chtějí, abychom se sebou začali něco konečně dělat a probrali se. No a pokud to nefunguje, je jasné, že to bude bolet víc. Kdyby existoval jen tento svět, těžko by odměny/ tresty měly nějaký smysl. 
V Druhé knize Moše, Kapitola 21 máme například zákony, které říkají co dělat, pokud došlo k neúmyslnému zabití. Podle Tóry je to tak, že existuje město, které se nazývá "Miklad", v překladu "kryt" a to je město, kde je zakázáno se mstít. Židovský zákon totiž praví, že pokud někdo úmyslně zabil našeho blízkého a jsou k tomu dostatečné důkazy, pak je povoleno toho člověka chytit a také ho zabít. Ale pokud to bylo omylem, má jít do města Miklad a tam už se mu nemůže nic stát. Náš největší vykladatel Raši se k tomu vyjadřuje tak, že nic není náhoda a že HaShem už to tak plánoval a přímo chtěl, aby se ta nehoda stala. Je třeba vědět, že cokoliv se stane je vždy přesně navigováno a naplánováno. 
K tomuto tématu se váže i příběh z Midraše... Byli jednou dva muži. Jeden někoho zabil omylem, ale ten druhý úmyslně. Ani jeden čin ale neměl žádné svědky, kteří by mohli říct, jak se to stalo. Proto vrah nedostal trest, který mu náležel a ten, který zabil neúmyslně ani nešel do Mikladu, kde je msta zakázána. To město je nejen záchrana, ale vlastně i vyhnanství a izolace. Ale HaShem je spravedlivý a vždy soudí podle práva, proto zařídil, aby se oba muži setkali spolu v hospodě. Vrah seděl pod schody a ten, co zabil omylem na ty schody šel. Schody ale okamžitě spadly a muž pod nimi - vrah, na místě zemřel. V hospodě byli mnoho svědků, kteří nyní viděli, že nebyl zabit úmyslně. Tím pádem nakonec každý dostal, co si zasloužil - vrah dostal trest smrti a ten co zabil neúmyslně šel nakonec do Mikladu. 
Z tohoto příběhu se naučíme, že navigace ze shora stojí za všemi nehodami, které se na světě stávají. Ten, kdo by neznal historii oněch dvou mužů by mohl říct, že ten pod schody je vlastně chudák, kterému se stala strašná věc, ale Bůh se nikdy nemýlí a ví koho potrestat. Nakonec vždy každý dostane to, co mu patří. 

Další příběh z Midraše vypráví o Moše, který prosil HaShem, aby ho naučil, jak dělá navigaci ze shora, jak vše kontroluje a naviguje. Bůh mu na to řekl, aby za ním přišel na horu. Cestou k hoře viděl Moše velmi zvláštní věc. Nějaký muž přišel pít vodu z pramenu a když se sklonil, aby se napil, tak mu do vody spadla peněženka plná peněz. Ani si toho nevšiml a šel pryč. Jen co odešel, přišel druhý člověk, který měl také žízeň a našel ve vodě peněženku. Vzal ji k sobě a šel pryč. Následně přišel třetí muž, který se také přišel napít k prameni. Pije, pije, pije a ještě ani nedopije a už se vrátí muž, který byl u pramene jako první a shání se po svých penězích. Jenomže peněženka nikde. Protože vidí jen pijícího muže, obviní ho, že ho okradl a zabije ho. 
Když to viděl Moše, divil se a říká HaShem:" HaShem, řekni mi tvé cesty. Proč ten, který našel peněženku, zůstane bez trestu, ale ten třetí zemřel?" A Bůh mu odvětil: "Všechno, co jsi viděl je pravda. Ten první člověk původně tu peněženku ukradl od toho druhého, který ji v prameni našel. Tím pádem původní majitel jen našel, co mu po právu patří. A ten třetí, který zemřel je vrah, který zabil otce muže, co pil jako první. Ten o tom sice ani nevěděl, ale zařídil jsem to tak, aby nakonec pomstil smrt svého otce." V Tóře je psáno, že HaShem takto zařizuje, aby ti, kteří zabili, dostali trest smrti od nejbližších zavražděného. Ne každý má totiž právo na pomstu, ale jen opravdu ti nejbližší. Říká se tomu "vykoupení krve člověka". Nejde vlastně ani přímo o pomstu, ale o spravedlnost. 

Z těchto příběhů, které se opravdu staly, vidíme, že existuje "Hašgecha Medujeket", což je detailní kontrola všech "nehod", které se na světě stanou. Ne nadarmo se v Čechách říká přísloví "Nehoda není náhoda". :) 

Během celého našeho života vidíme tisíce a tisíce příběhů, které nám připadají nespravedlivé. Ale je to jen proto, že nevidíme celý obraz! Je to jako když někdo jde do divadla a přijde až na úplný konec představení. Vidí, jak nějaký muž odporně bije nebohou ženu a řekne si: "Co to je za hnusného chlapa? Takhle bije chudáka ženskou? Co to je za hrozné divadlo?" A divák vedle něj mu řekne: "Pssst! Buď potichu! Kdybys viděl celou hru od začátku, tak bys řekl, že tohle je ještě nic proti tomu, co mu ta hnusná žena před tím udělala!" 
I my vidíme jen malé částečky celého obrazu. Neznáme minulost každé duše. Nevíme, co ta duše dělala v minulém životě a co musí v tomto opravit. Nemůžeme tedy vědět proč se někomu daří skvěle a proč jiný má jen problémy. Kdybychom ale měli tu schopnost vidět všechny souvislosti, poznali bychom, že HaShem je maximálně spravedlivý a milostivý!

Článek byl vypracován ve spolupráci s Rabi Jair Jirmijahu Jerochim







Halenka: H&M/ Bunda: Oodji/ Sukně: Vila/ Kabelka: Louis Vuitton/ Pantofle: Mel/ Náhrdelník: Primark/ Hodinky: Michael Kors/ Červená šňůrka Chut Adom proti Ain Hara

Žádné komentáře:

Okomentovat

Těším se na vaše komentáře k článku! :)